Vláda přišla před několika týdny s programem „Pětadvacítka“, tedy jednorázovým příspěvkem 25 tisíc Kč pro OSVČ „postižené mimořádnou situací“, kdy lze žádat o kompenzaci za období max. od 12.3. do 30.4. ve výši 500 Kč za den (pokud žadatel nežádá o celé období, má nárok na poměrnou částku).
Nyní byl odsouhlaseno prodloužení programu o období 1. května do 8. června, což znamená dalších 19 500 Kč pokud je žádáno za celé období.
Žádosti o „prvních“ 25 tisíc je zatím možno podávat do 30. června ZDE.
V rámci pravidelného informačního servisu se tentokrát zaměříme na tento program, již s výhodou prvních praktických zkušeností z terénu.
Původní podmínka Pětadvacítky, že podnikatel musí mít pokles tržeb za první čtvrtletí letošního roku oproti loňsku deset procent, stejně jako podmínka minimálního hrubého příjmu za loňský rok, už v současné podobě programu nejsou, takže na něj dosáhne téměř každý OSVČ, pokud projde nesmyslně koncipovaným vyplněním žádosti. Takový má být alespoň prvotní dojem.
Jediné tři podmínky, které ze zákona vyplývají, jsou tyto:
- Podnikání má OSVČ jako hlavní činnost nebo jako vedlejší činnost, pokud zároveň nevykonává zaměstnání. (Týká se tedy i studentů, důchodců nebo osob na mateřské dovolené.)
- Žadatelé byli aktivní OSVČ ke dni 12. 3. 2020, v případě sezónního podnikání měli přerušenou činnost po 31. 8. 2019.
- Mají ztížené podnikání v důsledku pandemie koronaviru (a to zejména z některého z důvodů jako je nutnost uzavřít provozovnu nebo omezit její provoz, karanténa OSVČ nebo jejího zaměstnance, péče o dítě, omezení poptávky po výrobcích nebo službách poskytovaných OSVČ či omezení nebo ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti).
O Pětadvacítku tedy může požádat téměř každý živnostník a pokud zvládne žádost, tak jí podle všeho dostane. Ztížení podnikání dokazovat nemusí, stačí podepsat čestné prohlášení. Problém nastává, pokud začněme pátrat, podle čeho se ale bude posuzovat, jestli bylo prohlášení pravdivé? To totiž nikdo neví.
Během schůze Senátu 09.04.2020 se ministryně financí Alena Schillerová k případnému neoprávněnému čerpání vyjádřila. Reagovala na poznámku Jiřího Růžičky o tom, že na rozdíl od lidí, kteří při podnikání pracují na nízký úvazek třeba jako uklízeči, by mohli na Pětadvacítku mít nárok ligoví fotbalisté, kteří pracují jako OSVČ.
„…Ale je tam pojistka v tom zákoně. Já jí nechci vyhrožovat, protože to nebude účelem, aby finančáci příští rok, rozhodně budou mít jiné starosti než se po podání přiznání v roce 2021 na dani z příjmu vrhnout na prověřování desetitisíců živnostníků, to určitě dělat nebudou, protože celá řada těch lidí je v problémech a my nechceme prostě je po roce začít buzerovat. Ale jestli se tam objeví … i někdo jiný, někdo, kdo si o tu 25 řekl a pak to z toho přiznání nevypadne, že by prostě byl nějak postižen, tak tam ty nástroje jsou, jsou tam prostě.“
Schillerová dále dodává, že netvrdí, že budou plošné kontroly, ale že kontrolní nástroje jsou nastavené a že je možnost vyžadovat po OSVČ, aby peníze zpětně vrátily…
Při zvažování, zda požádat, doporučujeme po konzultaci s právníkem držet se třístupňového „testu“, který lze nalézt i jinde na internetu:
- Přistupovat k příspěvku optikou toho, že se jedná o „kompenzaci“. Tedy kompenzaci ztráty. Poměřovat tedy v první řadě prokazatelnouvýši ztráty s výši kompenzačního bonusu.
- Podívat se na původní přísnější podmínky MF ČR.Ačkoliv se to nakonec hodně rozvolnilo, původně navrhovaná kritéria mohou pro finanční správu být klíčem, podle kterého budou tipovat daňové kontroly apod.
- Zvážit účelnost a efektivitu. V naprosto základní rovině úvah o tom, zda o podporu žádat, by si měl každý zodpovědět vždy dvě základní otázky.Vyplatí se mi 25.000,- Kč za všechny ty potenciální problémy a případné náklady spojené se zjišťováním, jestli mám na tento příspěvek nárok? A druhá – opravdu těch 25.000,- Kč potřebuji, abych jako OSVČ přežil? Pokud je odpověď na obě otázky kladná, existuje velká šance, že žádost o kompenzační bonus bude u vás oprávněná.
Opatrnost je tedy jistě na místě, pro ilustraci na závěr citujeme, jak celou situaci pro Echo24 popsal Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství:
„V případě „křiklavých“ případů budou kontroly provedeny a předány k řešení orgánům činným v trestním řízení, v jejich kompetenci je následné řízení došlo-li k podvodu, dle § 209 Trestního zákoníku, u kterého je možné s přihlédnutím k nouzovému stavu sazba 2 až 8 let odnětí svobody. Kompenzační bonus podléhá režimu daňového řádu, tedy kontrola je možná 3 roky. Těm, kdo bonus dostali, aniž na to měli nárok, může finanční úřad dodatečně vyměřit daň ve výši neoprávněně vyplaceného bonusu.“